V Dole Bílina je zatajeno přes 100 milionů tun uhlí!
Kauzu od jara 2015 vyšetřuje Policie ČR – nebude „zametena“ po její rekonstrukci?
Dvojí prolomení územních ekologických limitů těžby = zvětšení dobývacího prostoru Dolu Bílina
Postupné kroky zatajení více jak 100 milionů tun uhlí v hodnotě přes 250 mld. Kč na úkor státu:
1) Limity těžby v Dole Bílina byly původně vymezeny usnesením vlády č. 444/1991 (viz příloha 1). Linie (modré) dobývacího prostoru měly být vzdáleny minimálně 500 m od hranic okolních obcí Braňany, Mariánských Radčic a města Lom. Dle zmíněného usnesení vlády Severočeské doly (dále jen SD) avizovaly ve svých materiálech zásoby uhlí až do roku 2031 viz příloha 2.
2) V roce 2003 vrcholoví manažeři SD předali informace pro potřeby vlády do dokumentu „Hodnocení báňské situace“, které následně vydal Výzkumný ústav hnědého uhlí, a.s., Most s tvrzením, že: Podle různých materiálů by bylo možné v prostoru zrušených Libkovic a devastovaném dřívější hlubinnou těžbou vytěžit 92 až 110 mil. tun uhlí vyšší kvality (výhřevnost 13MJ/kg a více) (viz příloha 3). Plošný rozsah prolomení limitů (tzv. korekci) vymezili na přiložené mapě (viz příloha 4). Ve zpravodajství ČT 1 bylo komentováno prolomení limitů s tím, že přibyde 100 milionů tun uhlí, čímž se životnost Dolu Bílina prodlouží do roku 2055 (viz příloha 5).
3) V závěru roku 2005 stát prodal většinový podíl akcií SD akciové společnosti ČEZ, která od té doby drží 100 % jejich akcií. Pro účel vypořádání se s minoritními akcionáři zadavatel ČEZ nechal vypracovat „Znalecký posudek č. 03-1/2006-K“, v němž dne 10.2.2006 společnost Price Waterhouse Coopers uvedla, že se za limity těžby nachází 120 milionů tun uhlí (viz příloha 6).
4) V 02/2007 zastupitelé obce Braňany upozornili manažery SD, že nedodrželi podmínku usnesení vlády č. 444/1991, protože se linie těžby nacházela pouhých 250 metrů od jejich obce. Přitom minimální vzdálenost má být 500 m. SD proto musely u obce Braňany splnit předepsanou šíři hygienického pásma jeho zvětšením, čímž byl o tuto vzdálenost zmenšen dobývací prostor Dolu Bílina. Přitom je nutné si uvědomit, že SD neměly právo do zásob uhlí vykazovat uhlí v objemu 31.8 milionů, které se nachází pod hygienickým pásmem!
5) SD v 05/2007 zveřejnily, že se za limity těžby v prostoru po zlikvidované obci Libkovice nachází 120 milionů tun uhlí s tím, že prolomením limitů do tohoto prostoru se prodlouží životnost Dolu Bílina až do roku 2050 (viz příloha 7).
6) SD v 01/2008 vydaly situační mapku nových územních ekologických limitů povrchového Dolu Bílina (viz příloha 8). ČEZu avizovaným ziskem uhlí z tohoto prostoru garantovaly dostatek hnědého uhlí jak pro teplárenství, tak i pro vybudování bloku o výkonu 660 MW v Elektrárně Ledvice. Po té vláda premiéra Topolánka vydala dne 10.9.2008 usnesení č. 1176/2008, jehož grafická příloha byla nekvalitní – neznázorňovala rozsah zvětšení prostoru těžby a textová část neuváděla zisk uhlí ze zvětšeného dobývacího prostoru (viz příloha 9) a (viz příloha 10).
7) V říjnu 2008, po vydání usnesení vlády č. 1176/2008, jehož obsah ještě nebyl veřejnosti znám a dle něhož byl zvětšen dobývací prostor k těžbě v Dolu Bílina (žlutá linie), manažeři SD společně s obyvateli obce Mariánské Radčice vysadili „Lípu vzájemné tolerance a úcty“. Při té příležitosti SD instalovaly banner, na němž v takto zvětšeném dobývacím prostoru avizují zásoby uhlí až do roku 2050 a po jejich vytěžení znázorňují způsob rekultivace tohoto území do roku 2070 (viz příloha 11). Obec taktéž obdržela plán na realizaci vybudování regionálních biokoridorů a biocenter u hranice těžby uhlí dle usnesení vlády č. 1176/2008, které ji měly od těžebního prostoru oddělovat (viz příloha 12), jak bylo projednáno s Ministerstvem životního prostředí.
8) Následně SD v rozporu s předchozími informacemi o zisku dalších zásob uhlí prolomením limitů těžby v tisku zveřejnily, že „obětovaných“ 31.8 milionů tun uhlí v hygienickém pásmu u obce Braňany se shodou okolností nachází v prostoru po bývalé obci Libkovice, takže se zásoby uhlí Dolu Bílina vůbec nezměnily! (viz příloha 13). Touto „salámovou metodou“ bylo v roce 2008 zatajeno přes 100 milionů tun uhlí (viz příloha 14). Schéma prolomení limitů těžby v roce 2008 a zisk avizovaných 100 až 120 milionů tun uhlí, které byly za vlády Topolánka zatajeny (viz příloha 15).
9) V roce 2015 horničtí odboráři po dohodě s manažery hnědouhelných dolů pořádali demonstrace z důvodu údajného nedostatku uhlí a hrozící masivní nezaměstnanosti. Klíčoví ministři Mládek (ČSSD), Babiš a Brabec (ANO) se nechali generálními řediteli SD a ČEZ doslova „opít rohlíkem“. Přijali informaci, že se v Dolu Bílina nachází zásoby uhlí pouze do roku 2030 až 2035 s tím, že se jeho další zásoby nacházejí v prostoru, které budou dostupné až za 15 let (viz příloha 16). Ve skutečnosti se v červeně vyznačeném prostoru nachází zrekultivovaná Růžodolská výsypka, mající funkci ekostabilizující a ochrannou. Byla budována 30 let s cílem hygienické clony mezi průmyslovou zónou a obydlenou částí.
10) O těchto skutečnostech jsem v roce 2015 roce písemně informovala všechny členy vlády, za což jsem obdržela z Úřadu vlády poděkování (viz příloha 17). Přesto vládní činitelé svým usnesením č. 827/2015 ze dne 19.10.2015 umožnili postupně nekontrolovaně těžit přes 100 milionů tun uhlí v hodnotě za zhruba 250 miliard korun na úkor státu …a nás všech. SD pro zmatení veřejnosti nechaly v tisku zveřejnit grafické znázornění prvního prolomení limitů těžby dle usnesení vlády č. 1176/2008, jako by se jednalo o původní linii těžby uhlí dle usnesení vlády č. 444/1991 (citace): hranice těžby dle těžebních limitů podle usnesení vlády č. 444/1991. Za nevkusně manipulativní lze označit i název lesoparku bývalého ministra životního prostředí Ivana Dejmala, který vůbec není jeho dílem, neboť zemřel v roce 2008 a s takovýmto prolomením limitů těžby uhlí by vůbec nesouhlasil(viz příloha 18). Oslovená dozorčí rada ČEZ nekoná a kauzu od letošního jara vyšetřuje Policie ČR. Doufám, že po její urychlené „rekonstrukci“ nebude tato velmi závažná kauza zametena pod stůl.